Písne Kosmické (#14) Poem by Jan Neruda

Zem byla ditetem; myslela,
ona ze vesmiru pysny stred
a kvuli ni Slunce i obloha
a cely siry Svet.

Prislo ji take uz poznani,
divne se chveje ji srdce dnes
a je ji jak panence rozkvetle,
kdyz vesla v prvni ples.

Po sale hvezdy se chechtaji:
'Velky svet neni ji jeste znam,
vsak - hezounka, milounka panenko -
tys zato znama nam!

Na tebe my jsme uz hledely,
kdyz bylas v poupeti drobny kvet,
kdyz rostla jsi do krasy - samy sen
a sobe cely svet!'

Mesicek cekal hned u vchodu:
'Panenko, zadam vas - at tak dim -
za tanecek prvni a posledni
a za ty mezi tim!'