Kniha, za dunou I Poem by ANDRÉS SÁNCHEZ ROBAYNA

Nyní,
za temného rána v nespoutaném říjnu,
kdy si, plné stínů a v poklidu, lehá moře
odevzdané čirému souhlasu nebes,
klouzání bílých mraků,
do nichž bije šeď už skoro nerostná,
mramorová, rozlehlá,
nyní,
zatímco čas krouží,
až se rozsrší jiskrami zrození,
ač tlačí na světlo jen okamžiky,
vždycky rozechvělé,
vrtíme se v jeho slepém břiše
a vychrstne pouze
hrstku písku,
vidíme, jak se mu sype z rukou,
zatímco hoch si hraje,
poté co vrhne kostky,
nyní,
jedině nyní,
začátek
začíná.