Tam, v té části
otvírané knihy
mé paměti zní
šelest stromoví, strž vlomená
mezi strmé svahy, kde jsem běhal
po kamenech, po stezkách,
to odpoledne, kdy jsem se, sám, vzdálil z domu
a vyryl do kamene,
pod spikleneckým nebem,
iniciálu svého jména,
abych zanechal znamení
jména a jeho tajemství.
A nebe opisovalo
barvu země.
This poem has not been translated into any other language yet.
I would like to translate this poem