Kniha, za dunou IX Comments

Masitá růže útesu, temný uzel
lístků, jež objímají slunce a luny
a závany od hladkého moře,
znavené zvíře: dívá se, jak kolem jde dítě.

Ty, který jsi byl pohledem a vládneš
hodinám a dnům a nocím
v neviditelnu znovu zrozeném, pohleď
na chlapce, jak opouští tvé zkřehlé končiny.

Pohleď, jak vyklízí tvou užaslou říši,
jak navždy opouští tvou společnost,
útlé soužití. Chlapec opouští
šíravu mezi keřem a křivkou vrabce.
...
Read full text