[Naskenoval jsem svoji fotku…] Comments

Naskenoval jsem svoji fotku z první třídy
základky: křivě zastřižená ofina, tlusté
tváře, poněkud sevřené rty a

děsně důvěřivé oči. Zvolna posouvám
kontrastní linku a z mléčné nicoty se vynořuje
tvar, který se stává reálný v polovině

stupnice a pak znovu splývá s pozadím. Šťastný,
kdo takhle umírá. Ale teď se dívám do zrcadla
a musím se smířit s několika vráskami, které

jsem nedávno neměl (cožpak jsem je někdy mohl
nemít?). Jsem to přece já, stále já, celý já,
i s tou jizvou po furunklu, dírou v zubu a

jednou snad i dírou po zubu. Až příliš je toho
já, než bych je mohl obsáhnout a přijmout za své.
A to jsme, pěkně prosím, teprve u těla.
...
Read full text