O kometě Poem by Milan Děžinský

Chlapec nesměle mává a vlak odjíždí.
Přemýšlím o dnešním dni, čím se liší?
Snad tím, že četl jsem o kometě.

Někdy se kometa nevrátí.

Školačku unáší batůžek jak pestrobarevný dravec.
V nádražní hale dvě opuštěné tašky s nastraženýma ušima.
Za zamženými okny si dívky posílají kouřová znamení.

Odsud je vidět pivovar, loď kotvící v doku.
Lidé z pouště přinášejí ostych do haly.

Skoro je přes nádražní okna nevidíš: Dvě pohanské bohyně -
jedna druhé kašle oheň do tváře.