1860 मायथाइ 18 इं एप्रिल दान
कालिचरण आफानि गोथार जोनोम सान
परम ब्रह्मनि अननायजों,
मिथिगौ नै दिनै नोंनि दिन्थिखौ जों
नोंनि आफा गोगो बिहोमाखौ।
नों गेदेमा आफा जोंनि
सोलोंथाइनि सानसुमागिरि बर'नि
राजखान्थिनि लामा आगुसिन बर'नि नोंनो
मिथिगौ आफा दिनै उन्दै गथ'फोरा
घोरोम गुरु नोङो सैथो लामानि
बैरागि आफा नों गियानि-गुनि
घोरोम गियानि बोसोननि गियान होगिरि
नों आंगोथार जिउमा परम ब्रह्मनि-
बोस्रांलांबाय नों आफा जोबनो गैयै जेंनाखौबो
हारि अदोहोरोम बर'नि जेंना जाबोरखौ।
मिथिगौ दिनै आफा
नोंनि बोसोन फालिग्रा गथ'फोरा
बारदों समायना बिबारा बर'नियावबो
जोंदों अलंबारबादि गोजों
नों थानाय समावनो।
दिनै दान्दिसे थाबावनाय मोनब्ला
एसे थानाय नंलामोन आरोबाव आन्दायनाय।
नाथाय-
मिथिगौ आफा, मिथिगौ जोङो बयबो
मावनांगौ दं जोंहाबो-
नों सोरजिनाय सोलोंथाइजों
नों लाबोनाय राजखान्थिजों
नों फोलावनाय फोसावनाय गोथार दोहोरोमजों
नों फोसाबनाय आंगो हारिमुजों
नों साजायनाय आंगो बिमा रावजों।
सोर नेवसि हायो दिनै आफा
नोंनि घोरोमा सैथो नङा
नोंनि बोसोना गोरोन्थि होनना बुंनो हागौदा?
मिथिगौ आफा नोंनि गोथार गोसोखौ
नोंनि निजोराबादि गोगो सानस्रिखौ।
बावनो सोर हायो दिनै आफा
नोंनि गासैबो बिहोमाखौ?
मिथिगौ गुरुदेब आफा-
Tribal Leage दादोंमोन नोङो 1933 मायथाइआव
बर' हारिखौ खौसे लाखिनो होननानै
आलादा बिसायख'थि
Separate Election Board दानाय,
Local Board दानाय,
Tribal Belt and Block,
Bodo Regiment दानो सुबुरुन होनाय,
Assam Legislative Council आइन आफादाव
मोनब्रै tribal खटा लाखिनाय।
सोर बर' फिसाया बावगारनो दिनै?
Middle English School
Vocational School
1912 मायथायाव बेखेवनायखौ।
गवालफारा जिल्ला बर' सात्र सन्मिलन 1912
पर्बतझरा ट्राइबेल फरायसा आफाद 1912
बर' सात्र सन्मिलननि 1919 आफाद दानायखौ?
सदौ असम बर' सात्र सन्मिलननि 1921 आफाद दानायखौ?
मिथिगौ जों दिनै गासै फरायसाफ्रा
खन्थाइ मेथाय रिंनायखौ 1923 मायथाइयाव
बारफैदों समायना-रमायना गुरुदेबनि थाखायनो
बिबार 1924 मायथायाव
जेन्थखा 1925 मायथायाव
बिथराय नुजायो 1932 मायथायाव
मुसिरि आरो सानसिरि 1937 मायथायाव
अलंबार नुजायो 1938 मायथायाव
अलंबारा जोंबाय बर'नि अखोरांआव
गुरुदेबनि जिउआ मिनिस्लु मिनिस्लुयैनो
गोजोन सोरगोआव रुंग'लांबाय
1938,18 एप्रिलाव दानआव गावनि
गोजोन गोजोनसिन आंगो हादोर देरायाव।
बावनो हाया दिनै फिसाफोरा गुरुदेब
नोंनि सैथो ब्रह्म घोरोमखौ
नोंनि फिसा आंगो हारिखौ
आरो गोसोआव लाथाव आफा बेसेबा
1929,4 जानुवारियाव होनाय
साइमन कमिसननो गोसोखां बिलाइखौ।
Kalicharan Brahma was a saint,philosoper,pioneer,invetor, discover of Brahma Religion amongst the Bodos. Founder of the Brahma Dharma as well as Great Guru ever lasting works and memorable greatest Guru of the Nort East India. Kalicharan Brahma originally Kalicharan Mech, was a 20th century social and religious reformer of Bodos society. He joined a new religion called Brahma Dharma/Brahmoism Adi Brahma Samaj faction in Culcutta around 1906, and he is reverentially called Gurudev or Guru Brahma by Bodo people of lower plains of Assam along holly Brahmaputra river. Born in 1860, 18 april in Kajigaon village in Goalpara district, died on 18 april 1938 at his village.
Gurudev Kalicharan Brahma accepted the Brahma Dharma to bring a new social change among the bodo community in religion worships when Bodo peopls were negleted by higher sections of peoples.
Gurudev was the pioneer of the social reformation who brought new reformations to the bodo sociaty by opening schools.
It will be nice if you post an ENGLISH VERSION OF ALL UR BODO POEMS e all will enjoy reading them ur 416/500 poets young man what an achievement congrats
Thank you for sharing your poem about a great man. Again let me know more about Kalicharan Brahma
Ang jagwn sase singer.................. gwbanganw bungnw music layanao gundwi gwya manw
A fitting start for a young novice Poet. wish you the very best in the future.
Ronjoy! Thank you so much for introducing saint Kalicharan Brahma to us.Please write more poems on local bodo folk..it seems your pen speaks from the heart.Keep it up.All the best.If possible translate your bodo language poems into English for the benefit of our global village community.
This poem has not been translated into any other language yet.
I would like to translate this poem
इं 1860,18 एप्रिल (बांला 1267,5 बैसागु) काजिगामियाव जोनोम मोननाय गुरुदेब कालिचरण ब्रह्मआ दुलाराय बर' माहारिनिनो सासे आगुसिन गोथार दैदेनगिरि। माहारिनि मेगन बेखेवगिरि मुनि सानसुमा। बर'नि खौसेथि सिनायथि, जौगानाय, राव हारिमु, थुनलाइ गासैबो बिहोमानि गुदियाव बे सानसुमाखौ जोँ बावनो हाया। गासैबोनि मानिजाथाव जानानै बे गुरुदेबानो बर' हारिनि गेजेराव सिगां सिगां रुपनाथ ब्रह्म, मदाराम ब्रह्म, फोर्लाँ बाबा ब्रह्म, जादब चन्द्र खाख्लारी, सतिश चन्द्र बहुमतारी आरो सोरबा सोरबाखौ गियान होनानै बर'नि खौसेथि, सोलोँथाइ, राव हारिमु, थुनलाइ, समाज, रांखान्थि, राजखान्थि गासैखौबो गोथारै सोरजिलांदोँ।